ačkoliv sem jako slušný vrah svou oběť předem informoval, že je v ohrožení života (jako že má šanci s tím něco dělat) oběť nijak nezareagovala. Tak sem se dnešního chmurného odpoledne vydala na lov, hledání nebylo těžké, koneckonců ještě abych nenašla svého spolužáka. Tichými kroky sem se k němu přiblížila a chytla ho pod krkem, po několika minutách bylo po všem (ve skutečnosti, pán nereagoval ani na svou vlastní smrt a telefonoval dál....) člověk se těší a oběť mu ani nedopřeje to potěšení aby hezky se řvem umřela.... no kde to sme!