(předem se chci omluvit Gaurandovi.... opravdu sem to v tu chvíli nečekala, měla sem naspěch, takže to asi nebyla až tak dokonalá vražda)
stalo se to tak rychle..... vyjdu ze školy... naproti ní stojí takový naprvní pohled sympatický kluk, ale kvůli spěchu mu nevěnuji moc pozornosti a jdu přímou cestou k papírnictví... zamykám kolo a najednou ucítím přítomnost někoho dalšího.... nevím jak, nevím proč... padám k zemi, slyším tlumený dopad mého kola... vidím jen rozmazané skvrny.... bílou skvrnu jak se ke mně blíží.... poslední výdech...