Elmira
Poèet pøíspìvkù : 16 Join date : 02. 05. 10
| Předmět: Mord: Elmira (oběť) Fri May 14, 2010 5:42 pm | |
| Když jsem si uvědomil, že dnešním polednem vypršela mírová smlouva mezi rodinami mafie v Českých Budějovicích, uvědomil jsem si, že nepřátelé nebudou dlouho čekat. Ovšem okolo druhé hodiny odpolední jsem měl naplánovaný přátelský oběd ve známém podniku Scolni Idalna ( Školní jídelna Fráni Šrámka 9 ), na kterém jsem se měl setkat s pár mými dlouholetými známými. Věděl jsem, že po cestě je doupě velmi mocné rodiny kmotra Jaroslava Pustiny, ze které pochází spoustu dobrých vrahů a intrikánů. Měl jsem se tedy na pozoru. Celou cestu k již zmiňované restauraci jsem si prohlížel kolemjdoucí, zda-li nemají ruku pod kabátem a v ní nabitý kolt. Nikoho takového jsem však nepotkal. Ovšem bylo mi jasné, že budova bude takových lidí plná. Jakmile jsem vešel, viděl jsem své přátele, jak si sedají ke stolu. Ale, co to nevidím, hned u vedlejšího stolu sedí 4 chlápci, které jsem již někde viděl ..... No jistě! To jsou ti z nám znepřátelené rodiny. Sakra, proč si jen Hojdy, Šáša, Vejce a Šoupi ( krycí jména kámošů ) museli sednout tak blízko k nim? No, ale co bych to byl za mafiána, kdybych se jich zlekl. Tedy přisednu si k našim a objednám si baklažán s rýží ( delikatesa ). Samozřejmě si sednu tak, abych ty podezřelé měl dobře na očích a kdyžtak stihl včas utéci. Ano, měl jsem na svou obranu i malinký Kahr PM9, ale taková pistolka se pomalu nabijí ( latexova rukavice se spatne a pomalu nasazuje ). Tedy pozorně jsem pozoroval muže v černém sedící naproti mě a oni pozorovali mě a usmívali se. ... Začal jsem porcovat vynikající jídlo ležící přede mnou a úplně se ponořil do jeho chuti. Něco tak lahodného můj jazyk dlouho necítil. Bohužel hned příští pocit nebyl tak příjemný. Hlaveň koltu 1991 mě studila mezi žebry. Vrah dlouho nečekal a rovnou vypálil. Koukl jsem ještě ke stolu, naproti odkud se na mě jen usmívali 3 muži v černých kabátech, kteří zrovna slhédli vraždu prvního člena rodiny Yrowcouca ( Jírovcovka ) po třech letech míru. Však jedna věc mě ještě před smrtí zarazila: Nikdo z místnosti si mé smrti ani nevšiml. Což jsou tak hluší, že ani výstřel z takové zbraně, jako je kolt 1991 je nevytrhne od jídla a od konverzací? ... LÉČKA, celé to na mě bylo narafičeno !! Padl jsem do pasti. .... Ach, jak jsem jen mohl být tak nepozorný? Jak jsem se mohl nechat tak jednoduše zkolit? Příště si dám větší pozor ... | |
|